...jsem doma

Je to asi 3 týdny, co jsem začala mít dooost problémy se žlučníkem a objednala jsem se na operaci.To jsem Vám psala.

Následovaly dny hladu a přísné diety, 

já vydržela a už jsem se snad i těšila,až budu mít po.

Myslela jsem pozitivně, že všechno bude dobré a také tak to bylo.

V pátek jsem šla na sál a v neděli před Velikonocema mě pustili.

Cítila sem se skvěle, trochu mě bolela rána kolem pupíku,

ale jinak čiperka a pohoda.

Ve středu mě náhle během půl hodky začaly tak ukrutný bolesti břicha a stoupla horečka, že jsem se nebyla schopna pohnout.

Musela mi pomoci sousedka, natlačila mě do auta a odvezla zpět do nemocnice, tam mi udělali hned ultrazvuk, CT břicha, odběry, infuze, další injekce, kterých se tááák bojím,ale v tu chvíli sem o ně prosila, přestřihli stehy a vyčistili ránu a byla úleva! Nechali mě tam -jak jinak- a já byla ráda, protože sem se kroutila v křečích.

Břicho prosáklé zánětem, dali mi antibiotika do žíly, to mě rychle zabralo a v neděli mě pustili domů.

Chodím ob den na převazy.A je mi den ode den líp.

Bože!!!jak jsem ráda!bylo to hrozné! 

Jsem doma.

 Cítím se stále slabá a unavená. Jen ležím a spím, když jdu do kuchyně k jídlu, všechno mě tlačí a bolí, hlavně ten rozpíchaný zadek!Proto jsem si vyměnila židli za pohodlné křesílko, na které jsem přidala ještě jeden polštář.

Abych to měla pod sebou hezky měkoučký :)

 Židle je v předsíni místo křesla.

Je celkem možné, že to tak i zůstane.

 Takhle s Nikoláskem marodíme.

On je tááák zlatý, leží u mě olízne mě, pak si jde chvilku do pelíšku a jinak snad pořád leží a spí se mnou.

Opravdu cítí, že mi není dobře a mám bolístku a dává mi tu svoji lásku psí.Zlatíčko moje a věrný přítel.

Dnes po kontrole jsem si utrhla na zahradě alespoň pár větviček šeříku do džbánku, aby mi to doma trošku zavonělo.

Krásná vůně, mám ji moc ráda!

Dnes to je všechno,

loučím se s Vámi a posílám moc pozdravů všem.

Romča